Poprvé po šestatřiceti letech přijde pražský Týnský chrám na čas o svou ozdobu - hlavní oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie.
Plátno se totiž stane exponátem velké podzimní výstavy Karla Škréty, který je autorem oltářního obrazu. Včera to oznámil šéf Sbírky starého umění Národní galerie Vít Vlnas, který je i hlavním autorem výstavy. Ta začne 26. listopadu ve Valdštejnské jízdárně.
Chybějící obraz nahradí v kostele na půl roku barevná kopie. "Na výstavě bude i menší plátno, které je umístěno nad oltářním obrazem a je s ním významově spojeno," říká konzervátor Arcibiskupství pražského Vladimír Kelnar.
"Dole je vyobrazen prázdný sarkofág obklopený apoštoly, nad nimi se vznáší Panna Marie stoupající do nebe. Z menšího obrazu na ni shlíží Svatá Trojice," dodává Kelnar.
Spolu s největším plátnem Týnského chrámu budou na výstavu zapůjčeny i Škrétovy obrazy z postranních oltářů, například Zvěstování Panně Marii a Svatá rodina.
Zvěstování je podle Víta Vlnase jedním ze zlomových děl českého barokního mistra. "Důmyslně vystavěná, vzrušená kompozice má své předstupně v dílech mistrů benátských, a zejména boloňských," uvádí kurátor, podle nějž pražská výstava nabídne porovnání - vedle Škrétova Zvěstování bude instalována italská zápůjčka, obraz se stejným motivem od boloňského Škrétova současníka Guida Reniho.
Také Škrétův obraz Svatá rodina patří k významným dílům. Zachycuje biblickou scénu, v níž se Maria s Josefem shledávají v chrámu s malým Ježíšem, který se jim ztratil během sčítání lidu v Jeruzalémě.
V Týnském chrámu naopak zůstanou další Škrétovy obrazy, které se na výstavu podle organizátorů již nevejdou, například obraz svaté Barbory a svatého Vojtěcha.
Škrétova výzdoba
Kurátor upřednostnil mariánské motivy, jež jsou v Týnském chrámu nejčastější. Po Bílé hoře byl totiž kostel odňat utrakvistům a jeho barokní výzdoba pak reflektovala katolický styl. Spolu se svatým Václavem byla Maria patronkou Pražanů, její kult posílil zejména během nájezdů Švédů.
Karel Škréta (1610 - 1674) se na výzdobě Týna mohl podílet, protože se pragmaticky vzdal svých protestantských kořenů a přihlásil se ke katolictví. Konverze mu přinesla nejen množství zakázek, ale také velkou část zabaveného rodinného majetku.
Do interiéru Týnského chrámu se Škréta otiskl také jako "památkář". Spolu s dalšími členy malířského cechu zabránil zničení pozdně gotického kamenného baldachýnu. Tehdejší faráři jej totiž chtěli jako relikt utrakvistů odstranit. Pražští malíři však poukazovali na jeho uměleckou hodnotu a zvítězili.
