Za Knížáka se už hledá náhrada. Na výběru by se rád podílel i on

Ministr kultury Václav Riedlbauch vyhlásil výběrové řízení na ředitele Národní galerie. Nástupce dlouholetého ředitele Milana Knížáka by chtěl vybrat ještě do voleb. Uchazeči o funkci v čele jedné z nejvýznamnějších tuzemských kulturních institucí se mohou hlásit do 31. března. Na výběru svého nástupce by se ale rád podílel i sám Knížák, jak řekl Radiožurnálu.

Kdy by se nový ředitel mohl funkce ujmout, není zatím zřejmé. Knížák opakovaně uvádí, že by rád v čele NG zůstal ještě do konce příštího roku, aby mohl dokončit některé rozpracované projekty. Také Riedlbauch hovoří o nutnosti zachovat kontinuitu instituce; termín nástupu Knížákova následníka neuvedl.

Zájemci o funkci ředitele NG mají k přihlášce přiložit svou představu o poslání, cílech a řízení Národní galerie a uvést základní teze pro zpracování koncepcí týkajících se správy a ochrany sbírek, jejich prezentace, akviziční i personální politiky, organizační struktury, financování a provozu galerie či její případné transformace na jiný typ organizace. Podmínkou účasti v konkurzu je minimálně pětiletá praxe v řízení podobné instituce.

Rok 2011. Ale kdy?

V úterý se ministr se současným ředitelem NG sešel a dohodli se na spolupráci při hledání Knížákova nástupce. "K předání úřadu generálního ředitele by mělo dojít podle původního ujednání ke konci roku 2011," sdělila dnes mluvčí NG Petra Jungwirthová. Doplnila, že Knížák nebude k vyhlášení konkurzu a výběru svého nástupce poskytovat žádné rozhovory.

"My jsme v podstatě dohodnuti na tom, že on (Knížák) setrvá ve funkci do té doby, než bude moci být jmenován nový kandidát, předpokládám, že to bude v průběhu roku 2011, ale jestli to bude začátek roku, polovina roku nebo na konci roku, to ještě dnes říct nemůžeme, teprve jsme vypsali výběrové řízení," řekl ale dnes Riedlbauch Radiožurnálu.

Už minulý týden poradní sbor odborníků z oblasti výtvarného umění ministrovi navrhl složení komise, která by měla Knížákova nástupce vybírat. Jejich jména nechce ministerstvo zveřejnit, neboť nejprve hodlá potenciální členy komise oslovit. Údajně jsou mezi nimi i jména zahraničních odborníků, kteří by měli tvořit třetinu z devíti členů komise.

Ministr nakonec na odborníky nemusí dát

"Výběrové řízení bude otevřené, zároveň ale budou vytipovaní potenciální uchazeči vybídnuti k účasti v konkurzu přímo," sdělila už minulý týden Viktorie Plívová z ministerstva kultury. Cílem schůzek ministra s experty bylo také definovat kritéria pro konkurz a jeho časové rozvržení.

Doporučení budoucí výběrové komise ale také ministr nemusí respektovat, v případě Riedlbauchových předchůdců a obdobných konkurzů se tak několikrát stalo. Například zrovna v případě Milana Knížáka, který v doporučení komise byl až na třetím místě, avšak tehdejší šéf resortu Pavel Dostál jej v roce 1999 ředitelem NG jmenoval. Vyloučeno není ani to, že případný nový ministr kultury by Riedlbauchovo rozhodnutí nemusel respektovat - ať již bude jakékoli.

V posledních letech zaznívaly i hlasy volající po jeho odvolání. Například Iniciativa Čas na změnu z roku 2008, jíž zastupovali umělci Tomáš Císařovský a Jiří David a výtvarná kritička Lenka Lindaurová, uváděla, že prestiž galerie pod vedením Knížáka stále klesá. NG podle nich vykazuje "trend k izolaci, sebestřednosti a nedostatečné výkonnosti vůči evropskému vývoji v oboru".

Knížák kritiku své role a práce viděl jako osobní averzi vůči své osobě. Odmítal názory, že by NG měla fungovat také jako kunsthalle, tedy výstavní síň; galerii vždy vnímal a prezentoval jako muzeum umění, které se podle něj musí věnovat veškerému umění, nikoli jen aktuálním trendům.

Obměna vedení NG souvisí se snahou ministerstva o změnu koncepce řízení jeho příspěvkových organizací. Milan Knížák je v čele NG deset let, někteří ředitelé ale vedou muzea, galerie a další státní kulturní instituce ještě déle. Největší kritiku části odborné veřejnosti však sklízel právě Knížák.

U ředitelů příspěvkových organizací, kterých má ministerstvo kultury 30, nebývala v minulosti dána délka trvání jejich funkce. Někteří řídí státní instituce od počátku 90. let - nejdéle sloužícími jsou Vladimír Opěla z Národního filmového archivu (od roku 1992), Helena Koenigsmarková z Uměleckoprůmyslového muzea (od roku 1991) a Pavel Zatloukal z Muzea umění Olomouc (od roku 1990).

Teprve v posledních letech se jejich zřizovatel snaží vnést do tohoto systému pravidla. Riedlbauchův předchůdce Václav Jehlička chtěl zavést šestileté funkční období. Riedlbauch se rozhodl pro systém obhajob funkce vždy po třech letech.

Zatím se takové řízení konalo jen s ředitelem Národního muzea, Národní galerie je druhá, Riedlbauch v době svého působení na ministerstvu chce posoudit mandáty právě ještě ředitelů Uměleckoprůmyslového muzea, filmového archivu a Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.