U soudu v Tel Avivu pokračuje spor o pozůstalost Maxe Broda (na snímku), která obsahuje i rukopisy Franze Kafky. Ve čtvrtek soud obdržel úplný soupis všech písemností, které byly desetiletí ukryté v sejfech v Tel Avivu a Curychu. Podle agentury Reuters, která případ označuje za kafkovský sám o sobě, považují literární vědci spisy za kulturní poklad, od něhož si slibují nové informace o životě jednoho z největších spisovatelů 20. století.

V komplikované právní bitvě proti sobě stojí dědičky rukopisů a izraelská Národní knihovna, která právoplatnost dědictví napadla. V závěti pověřil Brod svou sekretářku Esther Hoffeovou, aby jeho pozůstalost předala Národní knihovně nebo jinému archivu v Izraeli či v zahraničí.

Ačkoli Brodova poslední vůle ponechává prostor pro různé výklady, experti soudí, že se jí Hoffeová zpronevěřila tím, že rukopisy držela z dosahu odborné veřejnosti. Část materiálů včetně Kafkova románu Proces po čase prodala přibližně za dva miliony dolarů (35 milionů korun). Zbylé spisy odkázala svým dcerám, které je údajně chtějí prodat Německému literárnímu archivu se sídlem v Marbachu.

U zrodu Kafkova světového věhlasu stál právě jeho blízký přítel a později životopisec Brod, protože nevyslyšel spisovatelovo poslední přání, aby po jeho smrti spálil všechny nepublikované texty. Bez Broda by Kafkova nejznámější, posmrtně vydaná díla - romány Proces, Zámek a Nezvěstný (Amerika) - neexistovala.

Jako kafkovský označuje korespondent agentury Reuters i samotný proces, odehrávající se v malé místnosti s nízkým stropem, kam se stěží vejde deset zúčastněných právníků. Spletité argumenty obou stran se zabývají celý měsíc jenom procedurou. Právníci se několikrát zeptali, oč se vlastně přou.