Zranitelné a zraňované děti, člověk osamělý v nepřátelské společnosti i nemožnost zbavit se vlastních nenáviděných kořenů jsou tématy obrazů rakouského umělce Gottfrieda Helnweina. Díla z posledních 20 let, která jsou průřezem jeho tvorby, ode dneška vystavuje Galerie Rudolfinum. Výstava potrvá do 31. srpna.

Přehlídka se jmenuje Spící andělé (Angels Sleeping) právě s odkazem na křehkost dětí, jejichž život podle autora závisí jen na laskavosti dospělých.

Výstava je rozčleněna do pěti oddílů, jež představují podstatné momenty a témata Helnweinova díla. Úvod tvoří autoportréty, včetně ikonického autoportrétu umělcovy tváře znetvořené obvazy a kovovými předměty, který je metaforou nemožnosti svobodného vyjádření v Rakousku 70. a 80. let.

Fašismus, konzumní kýč, Amerika

Nelítostný umělcův postoj k reliktům nacistické minulosti jeho vlasti je námětem druhé skupiny děl. Fašistickou minulost země navíc staví vedle silného katolictví, využívá k tomu známou renesanční ikonografii, kdy například na výjevu klanění tří králů obléká tyto do nacistických uniforem.

Sekce s ironickým názvem Art in Amerika řeší vztahy bílé, často uniformované "většiny" k ostatním etnikům a menšinám zvláště v USA. Závěrečná kapitola se dotýká tématu popkultury a jejích ikon. Ironické portréty zpěváka Marilyna Mansona v masce myšáka Mickeyho nebo v téměř kanonické póze sv. Terezie jsou autorovým postojem hovořícím o potřebě osvobozování od nadvlády všudypřítomného konzumního kýče.

Helnwein se narodil v roce 1948 ve Vídni, ale jak řekl novinářům, poválečná léta v Rakousku mu připomínala peklo. "Mým předkům se podařilo rozpoutat a prohrát dvě války, které přinesly 60 milionů mrtvých a holokaust tuto hrůzu završil," řekl. Chtěl se prý tehdy o holokaustu dozvědět co nejvíce, v zemi se však o těchto událostech podle něj spíše mlčelo.