Paříž 
Snímek: Milan Syruček

Při otevření kabaretu v roce 1889 se zde tancovala "quadrille" a teprve o dva roky později ji Angličan Charles Morton přejmenoval na francouzský kankán. Stalo se tak poté, kdy představení navštívil princ waleský, pozdější anglický král Eduard VII. Právě jemu nabídla ze scény šampaňské tanečnice Goulue, kterou na věky proslavil ve svých obrazech Henri de Toulouse-Lautrec.

Vzácní hosté i účinkující
To už na kabaret proudily davy návštěvníků, mezi nimiž nechyběly ani korunované hlavy. Pro anglickou královnu Alžbětu II. se dokonce divadlo na večer zavřelo. Učinilo tak poté ještě několikrát. Ať už proto, že tu pro vybrané publikum koncertovali Ella Fitzgeraldová, Josephine Bakerová, Edith Piaf, Charles Aznavour, Frank Sinatra, Yves Montand a další světově proslulí zpěváci, nebo proto, že budova se několikrát předělávala, než v padesátých letech minulého století nabyla současné podoby.
Také složení baletu se měnilo. Tančit zde začínaly francouzské pradleny, služky a další dívky, které si tím večer co večer přivydělávaly. Teprve v roce 1957 německá baletka Doris vytvořila skupinu čtyř profesionálních dívek, které si začaly přezdívat Doriss Girls. Název zůstal dodnes, jen dívek už je šedesát a přibylo k ním ještě dvacet "Doriss Boys" - tanečníků. Členy baletu vyhledává baletní mistryně Angličanka Janet Pharaohová po celém světě. "Kromě Francouzů jsou to především Nizozemci, Angličané, Američané, Australané, Norové, Švédové, Finové nebo Rusové, celkem čtrnáct národností," vysvětluje.
I primabaleríny jsou většinou cizinky. Například Elena Comon z Petrohradu jí byla deset let, než si pohmoždila kotník. Divadlo ji sice dál zaměstnávalo, ale to ji neuspokojilo. Zakončila ekonomická studia a nakonec si našla zaměstnání v obchodním domě Printemps. Má za úkol lákat k nákupu turisty z východoevropských, především rusky hovořících zemí.

Mistriní baletu Angličanka
Také osud Janet Pharaohové byl poměrně pestrý. Tanci se začala učit, když jí bylo pět let. Samozřejmě je mnoho směrů, kterými se může baletka vyvíjet - od klasického baletu po muzikály, televizi nebo videoklipy. Její profesorka ji od deseti let usměrňovala právě pro muzikálový balet, jímž také začínala svou profesionální kariéru. Když jí bylo osmnáct let, odjela z Anglie a tancovala v Las Vegas. Poté se dostala do Španělska a tancovala v Lido. A právě tam ji objevil tehdejší šéf baletu z Moulin Rouge. Zatelefonoval jí, zda by nechtěla přejít do jeho souboru. Společnost má sídlo nejen v Paříži, ale také další scény po světě. Zpočátku tedy vystupovala v Monte Carlu a po dvou letech, v roce 1980, přešla do Paříže. Po ukončení taneční kariéry zde pracuje už deset let právě jako baletní mistryně. K jejím povinnostem patří mimo jiné jezdit po světě a hledat nejtalentovanější a nejhezčí dívky a chlapce pro pařížský soubor. Tady teď tráví většinu svého času.
Co ji nejvíce baví? "Samozřejmě pracovat s baletem, předávat své zkušenosti, hledat neustále něco nového, protože naše představení je náročné, plné různých efektů, je třeba mít všestranné tanečnice. A také s hezkými postavami, výškou 175 cm, u mužů o deset centimetrů více," říká Pharaohová.

Paříž_mZa kulisami kabaretu
Teď už deset let běží Féerie. Název každého představení musí začínat na písmeno "F" - to předchozí se jmenovalo Formidable (skvělé). Choreografii Féerii sestavil Bill Goodson, hudbu komponoval Pierre Porte a hraje ji osmdesát muzikantů. Šedesát tanečníků a tanečnic vás provází jednotlivými scénkami, v nichž nechybí historie Moulin Rouge od roku 1900 s proslaveným kankánem, kostýmově zarámovaným v barvách francouzské trikolory. Ten ostatně nesmí chybět v žádném představení, na něm je vlastně kabaret postaven. Stejně tak na bohaté výpravě s mnoha efekty, aby si diváci opravdu užili, ale také aby je nic neuráželo. Krása v závoji i bez něj je tu podávána s opravdovou grácií.
Představení, jež se hraje dvakrát denně, od devíti a od jedenácti večer, stojí od 87 eur s polovinou láhve šampaňského až po 170 eur i s večeří hned pod pódiem. Kabaret, vybraná jídla i obsluha jsou na vysoké úrovni. Vždyť každé představení navštíví 850 diváků, ročně na 600 tisíc, kteří vypijí na 240 tisíc lahví šampaňského.
Nová inscenace stála sedm milionů eur a zapotřebí pro ni bylo na tisíc kostýmů, osm set párů bot, akvárium se čtyřiceti tunami vody, v němž baletka tančí s hady. O spokojenost hostů se stará na tři sta vlastních zaměstnanců a patnáct set smluvních. Všechny sály v Moulin Rouge využívají rovněž velké firmy či módní ateliéry ke svým shromážděním, přehlídkám nebo uzavřeným koncertům.
Kuchyni vévodí Henri Poussimour, který má k ruce pětadvacet kuchařů, a celá jeho brigáda, včetně pomocného personálu a číšníků, činí 115 lidí. Večeře se podává už dvě hodiny před prvním představením a můžete si vybrat ze tří menu nebo podle jídelníčku. Na něm nechybějí tak typická "foie gras", paštičky z kachních jater, hlemýždi, různě upravovaná masa na šampaňském nebo červeném vínu, sladké moučníky nebo sýry. A pokud se nespokojíte se dvěma sklenkami šumivého moku, také výběr vín je bohatý.
Moulin Rouge nabízí všechny možné požitky a jeho mlýnské kolo se točí neustále, tak jako se točí peníze v tomto byznysu.

Milan Syruček

Informace

Představení s večeří (od 19 hod.) a půl lahví šampaňského 
* Francouzský kankán: 140 eur 
* Toulouse-Lautrec: 155 eur 
* Belle Epoque: 170 eur
Představení bez večeře, ale s půl lahví šampaňského 
* Od 21 hodin: 97 eur 
* Od 23 hodin: 87 eur

Adresa

Montmartre 82 boulevard de Clichy
750 18 Paris
Tel.: +33 (01) 53 09 82 82
Fax: +33 (01) 42 23 02 00
e-mail: reservation@moulinrouge.fr  
www.moulinrouge.fr