Něco mezi Moliérem a Woody Allenem nebo také intelektuální bulvár. To jsou nálepky, které byly dány tvorbě Yasminy Rezy.

V Česku je známa hlavně díky divadelním hrám Kumšt, jejž v obsazení s Janem Třískou, Janem Kačerem a Janem Hrušínským režíroval Jan Hřebejk, a Bůh masakru s Ivanou Chýlkovou a Vladimírem Kratinou.

Yasmina Reza (1959) začínala jako herečka, později přešla k psaní divadelních her. Hned za svůj dramatický debut Rozhovory po pohřbu (1987) získala Moliérovu cenu.

Poté postoupila k próze a rozvinutím jedné z povídek vznikl nakonec první román Zoufalství (1999), který vyšel česky před čtyřmi lety. Nyní nakladatelství Fra publikovalo i román Adam Haberberg (2003).

Sarkozyho stopařka

Yasmina Reza má pestré kořeny: je dcerou židovských rodičů, matka pochází z Maďarska, otec napůl z Ruska, napůl z Íránu. Autorka je ve Francii literární celebritou, její drama Kumšt chtěl zfilmovat samotný Sean Connery, Yasmina Reza mu ovšem práva neprodala.

KNIHA

Yasmina Reza
Adam Haberberg 
(Přeložili Anna a Erik Lukavští) 
Fra, Praha 2011, 112 stran, 169 korun

A v roce 2007 vydala knihu Svítání večer nebo noc, v níž popisovala rok strávený "za zády" Nicolase Sarkozyho. Nadto píše scénáře pro svého muže, režiséra Didiera Martinyho.

To v Česku se před čtyřmi roky po vydání Zoufalství žádná čtenářská horečka nestrhla. Dosud se tak zdá, že francouzská autorka v Česku zakouší spisovatelský osud, v němž globalizace naráží na národní rámec. Kolik knih přichází do českého prostředí s pověstí skvěle prodávaných - a ne vždy jde o pouhý nakladatelský trik.

V zemi původu se titulu prodaly statisíce, jinde pouhé stovky... Vypovídá to o atmosféře v té které zemi? Anebo pouze o schopnostech propagačních pracovníků nakladatelství? Či spíše o kupní síle v jednotlivých státech? Nebo záleží na tom, zda je pozice takového autorského typu už v určité národní literatuře obsazena, či nikoliv?

Dialogy versus monolog

Adam Haberberg se v mnohém předchozímu Zoufalství podobá. Hlavní postavou je také starý či stárnoucí muž, rovněž zde převládá pocit neodvratné prohry, kapitálního životního promáchnutí. Samuel ze Zoufalství se konfrontuje především se svým synem a v závěru ho zastihneme, kterak tancuje s bývalou milenkou svého přítele.

To Adam Haberberg se ocitl na ostrohu svého života: jako spisovatel propadl, s manželkou se odcizili, a navíc má zdravotní problémy s okem. Tato výjimečná situace ho náhodně zavádí do domu bývalé spolužačky Marie-Thérése, která žije osaměle.

I v románech zůstává Yasmina Reza věrná divadlu. Zatímco dramata stojí na dialozích, v prózách autorka sází na monology - i když jsou v novém románu prezentovány v er-formě. Hlavní hrdinové a vypravěči promlouvají způsobem "co bych býval řekl tomu a tomu, kdyby tady teď býval byl seděl". V románech Yasminy Rezy tak vítězí moderní osamělost, odcizenost.

Zároveň však autorčiny texty vynikají daleko více svou čtivostí než palčivostí. Jsou totiž patra, do nichž se hrdinové Yasminy Rezy i samotná spisovatelka raději nepouštějí. Máme sice v životě rozličné problémy a patálie, ale že bychom z té své zajeté kocábky chtěli vystupovat? Sebevražda, to ne. A že by nás napadlo, když to tady za nic nestojí, že sem nebudeme tahat další - děti -, to také ne. Samuela ze Zoufalství tedy nenapadne zpochybňovat, že "vyrobil" potomky, kriticky se vyjadřuje pouze o tom, že si dcera pořídila syna.

Slovo versus čin

I v jazykové rovině jsou romány Yasminy Rezy jaksi bezpečné, mají vysoké ohrádky vybudované z řeči, jsou to monologické "konverzačky". Málokdy se v nich hrdinové dopustí opravdového "činu", to už spíše trapasu či nepatrné mýlky.

Většina textu je tak nesena nikoliv dějem, nýbrž promluvou vypravěče - žádné "na začátku se do sebe zamilovali a na konci se vzali". U Yasminy Rezy na začátku Samuel i Adam mluví a na konci... ještě pořád mluví.

Ale i takový typ literatury lze dělat lépe a hůře. Romány Yasminy Rezy patří k těm prvním. Snad bude mít životní krize Adama Haberberga u český čtenářů větší štěstí než Samuelovo zoufalství.