V Česku se rodí nová generace filmařů s novými přístupy a nápady a Berlinale na ni chce upozornit. Proto se v nesoutěžní sekci Forum letošního ročníku tohoto mezinárodního filmového festivalu objevují hned tři snímky z české produkce. ČTK a Českému rozhlasu to řekl vedoucí této sekce Christoph Terhechte.

Hrané filmy Osmdesát dopisů a Dům a dokument Nesvatbov (na snímku) jsou současně jedinými českými zástupci v oficiálním programu 61. ročníku přehlídky, která se koná v Berlíně od 10. do 20. února.

Signály z Česka

"Tolik dobrých filmů můžeme uvádět, jen pokud tolik dobrých filmů vznikne. A já mám dojem, že se v Česku a na Slovensku něco děje, že vzniká nová generace filmařů, kterou chceme ukázat," vysvětlil Terhechte, proč se na rozdíl od minulých let, kdy se v této sekci určené mladým a nekonvenčním tvůrcům vyskytoval maximálně jeden reprezentant České republiky, letos představí rovnou tři. Na produkci filmů Dům a Nesvatbov se podílelo také Slovensko a titul Dům režírovala Slovenka Zuzana Liová.

Se třemi snímky ve Foru se Česko zařadilo mezi nejpočetněji zastoupené kinematografie v této sekci, která nabídne 56 děl. Rozhodnutí dát do jejího programu více filmů ze sousední země bylo podle Terhechteho snadné.

"Když dostaneme tolik signálů z jedné země, odkud jsme v minulých letech neměli moc filmů, tak jsme řekli: 'To bereme, ale nevezmeme jen jeden nebo dva, ale hned tři, abychom na to upozornili'," přiblížil původním povoláním filmový novinář rozhodování svého týmu při přípravě letošní festivalové nabídky.

Na úterní tiskové konferenci k blížícímu se Berlinale Terhechte dokonce české zástupce označil za "nejvíce vzrušující objev tohoto roku" v sekci Forum. V rozhovoru s ČTK a ČRo poté vyzdvihl, jak "vzájemně vstupují do dialogu a korespondují spolu". "Když se podíváte na Nesvatbov a Dům, ty toho mají mnoho společného. Odehrávají se ve stejné společnosti a na stejných místech, i když jde o odlišné styly a odlišné žánry," vylíčil.

Nesvatbov je dokument režisérky Eriky Hníkové, v němž zachycuje dění ve slovenské vesnici Zemplínske Hámre, jehož starosta – vysloužilý generál – se všemi způsoby snaží nezadaným třicátníkům v obci sehnat partnera, aby víska nevymřela.

Celovečerní debut Zuzany Liové Dům zase líčí úsilí otce rodiny vybudovat pro své dcery dům, do jehož stavby přenáší všechny své sny a ambice, které ztratil v éře komunismu.

Největší radost ale Terhechte vyjádřil ze zařazení filmu Osmdesát dopisů. "Jeho tvůrce do té doby filmový průmysl vůbec nebral vážně. On si ten film úplně sám financoval a udělal ho na vlastní pěst. A tím, že byl pozván na mezinárodní festival, bude mít odezvu i doma. Teď už ho v Praze berou vážně," prohlásil na adresu režiséra Václava Kadrnky.

Ten ve svém celovečerním debutu rekonstruuje jeden den ze života své matky, která se v 80. letech snažila dostat sebe a syna z komunistického Československa za manželem do Velké Británie.

Země, odkud přicházeli velcí filmaři

Letos padesátiletý Terhechte stojí v čele sekce Forum od roku 2001. Jeho kolegové podle něj jezdí každý rok do Prahy, aby se tam seznámili s novými českými a slovenskými filmy, pro které je berlínský festival často první možností, jak se uvést na mezinárodní scéně.

"Mám radost, že můžeme nabídnout toto světové pódium pro filmy ze sousední země, z níž dlouhou dobu přicházeli velcí a důležití filmaři, ale v posledních letech byla na Berlinale zastoupená relativně málo," uzavřel Terhechte.

Jako první se z českých zástupců letos na festivalu představí Dům, který v Berlíně 11. února dokonce bude mít světovou premiéru. O den později německé publikum poprvé uvidí Nesvatbov, který v českých kinech běží od prosince. Osmdesát dopisů čeká festivalový start 15. února. I pro tento film to bude v německé metropoli světová premiéra.