Vrcholem cirkusové přehlídky Letní Letná se stalo divadlo Cahin Caha

Magnety festivalu Letní Letná jsou zahraniční nové cirkusy a prim zcela evidentně hrají ty francouzské. Cirkusové duo Atelier Lefeuvre & André patřilo k loňským vrcholům; letos se představili s novinkou Bricolage érotique (Erotické kutilství).

Letošním nejzdařilejším hostem Letní Letné je však vystoupení cirkusu Cahin Caha Daniela Gulka s produkcí REV, které dnes také festival uzavře.

Dílnička kutilů

Bricolage érotique, milá, ale řídká klauniáda pro dva účinkující, pracovala s erotickou metaforou. Na scéně se sametovou oponkou řadila za sebou gagy - klaunské aforismy. Ustaraný hubeňour Lefeuvre se umí pohybovat po rukou i nahý tak, že neukáže nic hanbatého, a neslýchaně se zaplétá do poddajné gumové obruče, z níž takřka nepozorovaně vytvaruje mužské přirození.

Netečný podsaditý André dal tradičnímu žonglování s kužely výtvarnou eleganci. Pracoval s nimi jako se štětcem, vytvářel nádherné asymetrické křivky dráhy letu. Loňské ohromení se však nekonalo, scházel tu zákmit geniality, to, s čím stojí a padá nový cirkus - virtuozita a vynalézavost.

Vloni omračovali, když v malém prostoru sofistikovaně využili zákon dopadu a odrazu. Předměty se jim pohybovaly po nečekaných drahách, přistávaly zázrakem v rukou, vše vypadalo jako by fyzika samu fyziku popírala. Spolu s originálním prostředím - jakýmsi skleníkem s těsnou blízkostí divákům - to činilo z představení perlu nového cirkusu.

Od této vypjaté artističnosti a "vynálezectví" letos ustoupili k hrám s objekty. V Bricolage érotique vidíme gagy s koupelnovými zvony, spoďáry, šňůrkami, koketujícími a pak i souložícími židlemi, které řehot nevyvolávají, ale spíše budí jen pousmání. Zde už cirkus ustává a jeho poetika doplácí na poetiku divadla objektu, což není tak vzrušující.

Gulkova sisyfovská práce

Gulkovo někdejší představení Grimm, magie strašidelného lesa, přenesené do šapitó, které oslnilo na prvním ročníku Letní Letné, zůstalo v Praze legendou. REV v názvu letošní novinky znamená otáčení (třeba revolverového bubínku). Virtuózní a originální výstupy jsou roztaveny v šílené noční můře a vyznívají jako magicko-politická podívaná, jíž se nový cirkus vyjadřuje ke stavu světa. Daniel Gulko "sleduje své sny jako denní zprávy".

Název Cahin Caha znamená kodrcavý pohyb. A kodrcání, ne cirkusová vítězosláva, je charakteristické i pro stylizaci REV. Kontury pohybu přízemního akrobata ve svém vyšinutí připomínají kresby Egona Schieleho. Přemety a salta jsou zmatenými úniky z nebezpečí a končí fingovanými pády, při nichž bolestně zasyknete.

Podobně artistka na perši (tyči) pracuje s neurotickou asymetrií a šokuje momenty v poslední chvíli zachráněného fatálního pádu. Dominantní scénografický prvek kovových postelí navozuje představu uprchlického tábora, v němž se v dnešních kulisách odehrává sen klauna, věčného vyděděnce. Živý zpěv kovově znějících žen - sirén v psychedelických kostýmech se inspiruje mnohohlasou hudbou středověku.

Gulkovo představení je polyfonií v snovém i politickém rozměru. Sny všech v šapitó se prostupují - "jsi v mém snu", vyčítají si. Vždyť nastoupili do šapitó s vlajkou, která je symbolem REVoluce i žonglovací pomůckou. Vzpoura postav ovšem stojí na výjimečných artistických výkonech.

Titulní leitmotiv kroužení nalezl vrcholný výraz v tanečně elegantním čísle žongléra s obručemi z hula-hula; točí je a prohazuje všemi údy a všemi možnými směry. Obruče později vymění za pneumatiku z tiráku, pod níž klesá.

Také balanční akrobat klesá pod břevnem, s nímž se lopotí při výstupu po vrcholcích dřevěných sloupků jako na Golgotu, až stane riskantně na tom nejvyšším. Je to typické dvojlomné Gulkovo sdělení: svět je pro odstrčené tohoto světa sisyfovskou námahou/svět je místo, kde těla dokážou zázraky.