Český spisovatel Jáchym Topol má v zahraničí největší úspěch ve středoevropských zemích, ale v poslední době se stále více prosazuje ve Skandinávii a nyní mu vyšel první překlad v Británii.

"Skandinávie a Británie jsou pro mě takový kytky na středoevropským klobouku," řekl ČTK Topol, který v Londýně představoval překlad svého románu Kloktat dehet.

Udivující, potěšitelný, skvělý...

"V Německu a v Polsku mi vychází úplně všechno. To je ten středoevropskej kotel. Když mám čtení v Maďarsku, Rakousku, Německu, Polsku nebo v Čechách, tak jsem doma," řekl Topol.

"Udivující, potěšitelný a skvělý" je podle něj to, že hodně překladů mu v poslední době vychází i ve Švédsku a Norsku. Nyní se k nim připojila i Británie, kde mu vyšla první kniha ve známém nakladatelství Portobello Books.

Toto nakladatelství publikuje také známý a respektovaný literární časopis Granta. "Od útlýho mládí byla pro mě Granta ikona. Kdybych si tehdy představil, že budu mít něco společnýho s Grantou, bylo by to pro mě jako science fiction," řekl sedmačtyřicetiletý spisovatel, jemuž Portobello Books připravuje překlad další knihy.

Známý britský autor Tibor Fischer napsal nedávno do deníku The Guardian na Kloktat dehet převážně příznivou recenzi. Nová generace českých romanopisců se vynořuje ze stínu Milana Kundery a vstupuje do anglosaského světa, napsal Fischer.

V Británii během května vychází nebývale velký počet překladů českých spisovatelů. Kromě Topolovy knihy nakladatelství Peter Owen uvádí román Miloše Urbana Sedmikostelí a nakladatelství Dalkey Archive Press představuje knihu Michala Ajvaze Zlatý věk.

Čeští autoři také dominují edici Central European Classics (Středoevropští klasici) nakladatelství Penguin, která vedle knih Czeslawa Milosze nebo Thomase Bernharda představuje Válku s mloky Karla Čapka, Zbabělce Josefa Škvoreckého a Jak jsem potkal ryby od Oty Pavla.

Topol před Londýnem četl ze svých knih ve Švédsku, Nizozemsku a Německu. "Jsem šťasten, že ty knížky vycházej, ale tyhle ´čtecí túry´ už někdy unavují," řekl Topol.

Podle něj to je do značné míry paradox spisovatelů, kteří musí napsat knihu sami a "pokud možno se u toho s nikým nebavit". "Pak když knihy vycházejí a máte takzvaný úspěch, tak vás to donutí cestovat a mluvit až k úplnýmu zničení," řekl.

Domníval se, že to je paradox moderní doby, ale z omylu ho vyvedlo londýnské muzeum slavného autora Charlese Dickense. Slavný spisovatel totiž absolvoval řadu turné po Británii a Americe, kde četl ze svých knih. "A tak z toho byl nervózní, že si nechal zkonstruovat speciální stoleček, který s sebou všude vozil," řekl Topol.