Místo obrazů jsou na zdi knihy. Nesmysl? Kdepak, to je Karel Teige

Karel Teige dokázal, že i dětská knížka může mít funkcionalistickou grafiku - jeho úprava Čapkovy Dášeňky se dočkala patnácti vydání.

Nejslavnější z českých avantgardistů, teoretik umění, malíř a také typograf se stal inspirací k velké výstavě knižní grafiky. Výstavu nazvanou Karel Teige/Zbyněk Baladrán: Asymetrická harmonie přichystala Galerie hlavního města Prahy v domě u Zlatého prstenu. Přehlídka, kterou doprovází rozsáhlá publikace z nakladatelství Arbor Vitae Societas a Akropolis, potrvá do 1. listopadu.

Je to zdánlivý nesmysl dávat na zeď místo obrazů knihy, které jsou obvykle hlavně ke čtení. Karel Teige (1900 až 1951) však tvořil knižní obálky, které by nezřídka obstály jako plakáty, pro současníka navíc s exotickou retro příchutí.

Baladránova šipkovaná

Pověsit knížky na zeď bylo nápadem umělce a kurátora Zbyňka Baladrána, který je architektem přehlídky. "Není to úplně v pořádku, že je mé jméno v názvu výstavy, necítím se být na stejné významové a intelektuální úrovni jako Teige," prohlásil před otevřením výstavy Baladrán, avšak autoři výstavy, Lenka Bydžovská a Karel Srp oponovali. Jeho vklad je prý víc než jen estetický.

Baladrán v expozici využil svou posedlost diagramy, které se objevují na každé jeho výstavě. Tlustými čarami na zdi naznačil souvislosti mezi jednotlivými knihami, logicky propojil svazky stejné edice. Knižní grafika se sice prezentuje na plochých stěnách, diagramy jsou ale poskládány do pomyslných vrstev, aby bylo zřetelné, co je pracovní verze (s rukopisnými poznámkami) a co hotový návrh. Diagramy také naznačují, co bylo "slepou uličkou" a co se naopak rozvinulo v nové nápady.

Text pokračuje pod fotogalerií 

 

Další

Výstava nesleduje pouze knižní obálky, Teige je autorem i "vnitřního" uspořádání, zvolil typ písma, ilustrace a další grafické prvky. Příkladem je zmiňovaná Dášeňka, ve které na svou dobu revolučně střídal text s Čapkovými kresbami a fotografiemi.

Charakteristické pro Teigeho návrhy je asymetrické uspořádání a diagonála. Obojí je nejzřetelnější od poloviny dvacátých let. Tehdy vyšla v Teigeho úpravě kniha Vítězslava Nezvala Abeceda, nebo sbírka básní Jaroslava Seiferta Na vlnách TSF, ve kterých velikost písmen i neobvyklý směr řádků často spoluvytvářel smysl textu.

Lenin stojí na zeměkouli

Teige, který byl grafický samouk, upravoval i další známá díla české literatury, sbírku Konstantina Biebla S lodí, jež dováží čaj a kávu či Nezvalovu Pantomimu, redigoval také pověstnou Revue Devětsilu (ReD).

Její obálky reflektují nejen funkcionalistický styl a v posledních číslech také inklinaci k surrealismu, prozrazují také silně levicové založení: v roce 1927, vyšel - k desetiletému výročí Říjnové revoluce - ReD s Teigeho koláží, na které Lenin stojí na zeměkouli.

Většinu grafických úprav vytvořil Teige anonymně. "Je to jeho projev demokratičnosti, Teige byl přesvědčen, že umění mohou dělat všichni," říká Lenka Bydžovská, podle které Teige zpracoval několik stovek knih, přesný počet však právě kvůli jeho zvyku nepodepisovat se nelze zjistit.

Ze všech druhů umění, kterým se Karel Teige věnoval, ho pouze typografie a knižní grafika provázely celý život. Pražská výstava tak zachycuje všechny jeho výtvarné proměny od avantgardy dvacátých let přes minimalistický funkcionalismus k surrealismu ve třicátých letech. Nechybějí ani knižní práce ze čtyřicátých let, kdy hojně pracoval s fotografií. Teige navrhoval také ryze praktické, neumělecké tiskoviny, dopisní papíry i grafiku technických učebnic.