Zaplněný sál karlovarského hotelu Thermal aplaudoval hollywoodské hvězdě Antoniu Banderasovi. Před projekcí svého snímku Letní déšť převzal z rukou Jiřího Bartošky Cenu prezidenta festivalu.

"Toto ocenění je pro mě něco velice osobního. Protože málo lidí na světě ví, že když začala moje kariéra v Americe, přijel jsem z České republiky. Točil jsem tu totiž po sedm měsíců, a nejen v Praze, ale i v Plzni a v Karlových Varech, seriál o mladém Mussolinim. V té době jsem si zamiloval tuto zemi, lidi i kulturu, takže vám mohu česky říci: Dobrý večer," uvedl Banderas.

Podotkl, že vlastní řadu cen, které mají podobu nahých žen - včetně té karlovarské. "Vítej do klubu, dítě," řekl a přiblížil zaplněnému sálu svůj snímek. Vysvětlil, jak dal před pěti lety na jihu Španělska dohromady filmovou společnost, protože se po 20 letech v Hollywoodu potřeboval vrátit zpět do země, kde se narodil, aby dělal nekomerční projekty.

Hrdinou španělsko-britského koprodukčního snímku Letní déšť je mladík, který právě opouští nemocnici a setkává se se svými přáteli. Končí léto a celá jejich parta se rozprchne na všechny strany. "Můj film je o přechodu z doby dospívání k dospělosti," charakterizoval film Banderas. Sny jeho mládí prý byly daleko skromnější, než byl potom jeho život. Vždy chtěl být divadelním hercem, ale ne hvězdou. Dodnes neztratil nic z té energie, která ho kdysi pudila odejít z Málagy.

 

Letní déšť byl uveden v sekci Panorama na Berlinale 2007 a získal cenu Europa Cinemas Label.

Když moderátor Marek Eben Banderase uváděl, zdůraznil v tomto nevlídném počasí právě název filmu Letní déšť. "Nebylo by to možné, kdyby tuto delegaci netvořilo slunce, jehož paprskům by všechny ženy v tomto sále rády nastavily tvář, ramena, záda - i ten zbytek," podotkl. Konstatoval, že svým dabingem kocoura v animovaném Shrekovi je Antonio Banderas "esencí veškeré kocourovitosti kocourů celého světa".

Rodák ze španělské Málagy Banderas patří k nejpopulárnějším filmovým hercům současnosti. V mládí byl nadějným fotbalistou, po zranění ale dal přednost divadlu, kde začínal koncem 70. let. Začátkem 80. let si ho všiml jeho slavný krajan Pedro Almodóvar a obsadil ho do Labyrintu vášní. Spolupráce obou umělců pokračovala Zákonem touhy a vyvrcholila filmy Ženy na pokraji nervového zhroucení (1988), který byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, a o rok mladším Spoutej mě!.