Karikatura Borise Jefimova.Ve věku 108 let v Moskvě zemřel nejznámější karikaturista někdejšího Sovětského svazu Boris Jefimov. Informovala o tom ruská média. Soustrast pozůstalým vyjádřil mimo jiné i ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Jefimov kreslil karikatury nacistických vůdců i západních světových politiků téměř osmdesát let; prakticky po celou dobu existence Sovětského svazu. Jeho první karikaturu otiskl petrohradský časopis Slunce Ruska už v roce 1916.

Výtvarník, který patřil mezi oblíbence sovětského diktátora Stalina, se proslavil především svými propagandistickými karikaturami nacistických vůdců za druhé světové války. Po jejím skončení kreslil obžalované válečné zločince při norimberském procesu. Za Studené války ve svých karikaturách vykresloval americké představitele jako válečné štváče.

Ve službě Sovětského svazu

Jeho život odrážel mnohé paradoxní situace, které provázely celou historii Sovětského impéria. Narodil se v Kyjevě jako druhý syn židovského ševce. Jeho rodina během 1. světové války musela utéct před postupujícími německými vojsky. Po návratu do Kyjeva začal studovat a své vnitřní emoce vyjadřovat karikaturami politiků. Roku 1919 už kolovaly mezi vojáky Kyjevské Rudé armády. Jeho služba Sovětskému svazu začala.

V letech 1920-21 tvořil plakáty a brožury pro organizaci s výmluvným názvem Agitprop. Poté odešel za svým starším bratrem, kteý působil jako redaktor deníku Pravda. Zde začal pracovat jako politický karikaturista.

Roku 1924 vyšla jeho první kniha Politicheskiye karikatury s předmluvou Lva Trockého. Vydavatel s tím nesouhlasil, protože se obával Stalinova hněvu. Jefimov však předmluvu prosadil, za což vydavatel později zaplatil životem. Jefimov si ten svůj po Trockého útěku ze SSSR zachránil jeho vykreslením jako zrádce a fašisty. Přitom oba byli přáteli.

Po napadení Sovětského svazu Hitlerem Jefimov dostal příkaz napřít síly proti nacismu. S vypuknutím Studené váky byl jeho další cíl jasný. Za svou službu obdržel mimo jiné i Státní cenu Sovětského svazu. Jefimov i v posledních letech svého života aktivně pracoval - sepisoval paměti a přednášel o karikatuře na Ruské akademii umění.

Pro ruskou televizi v roce 2005 řekl, že si po zkušenostech z Petrohradu během revoluce 1917 změnil jméno, aby skryl své židovské kořeny. Ve stejném roce proběhla v Praze výstava jeho prací. Při té příležitosti vyplynulo, že svou tvorbu bral jen jako práci bez ohledu na osobní zodpovědnost. S jeho smrtí tak zmizel jeden ze symbolů podstaty komunismu.

CO SOUDÍTE O TOMTO MUŽI?

Diskutujte pod článkem.