Výstava vítězných fotografií soutěže World Press Photo se už proměnila v rutinu. Přehlídka důležitých událostí minulého roku viděných objektivem nejlepších novinářů je atraktivním obsahem, na jehož léta prověřené formě zdánlivě není co měnit. Putovní expozice s tradičními fotopanely dorazila na konci minulého týdne na obvyklé pražské místo. V Křížové chodbě Karolina je k vidění do 12. října.
Příběhy z neklidných částí světa, konflikty i mikroosudy bezejmenných lidí zpravidla spolehlivě utlumí pocit provizoria, které vyvolávají neforemné panely. Některé fotografie letošní výstavy jsou ale umístěny proti oknu a stávají se těžko čitelné. Pořadatelská arogance poněkud kazí dojem.
Rozostřená dramata
Tematicky se letošní vítězné práce zdají být chudší než v předešlých ročnících. Gary Knight, předseda mezinárodní poroty, která vybírala z více než osmdesáti tisíc fotografií od pěti tisíc fotografů z celého světa, to vysvětluje tím, že se rozhodli nevyhledávat nejvýraznější události. "Měli jsme pocit, (...) že nemůžeme soudit svět - nemůžeme rozhodnout, jestli jsou nemoci důležitějším tématem než migrace, chudoba či problém lidí bez domova," uvádí Gary Knight, člen prestižní agentury Seven v katalogu výstavy.
Článek pokračuje pod fotogalerií
World Press Photo Praha 2008
Komise se tak soustředila pouze na výraz fotografie a sílu sdělení. Možná poprvé ve více než padesátileté historii se ve vítězném výběru objevila (v kategorii portrét) novodobá daguerotypie - prastará fotografická technologie.
Jsou tu také expresivně "rozmazané" fotografie, které patří k emotivně nejsilnějším, byť jejich prosazení na stránky novin nebo časopisů určitě stálo na odvaze a nekonvenčnosti redakčních editorů.
Vítězný snímek Američana Johna Moorea, který zachytil vteřiny po atentátu na Bénazír Bhuttovou, je chaotický. Místo lidí jsou vidět stíny, čitelná je jen rozmazaná tvář a ruka muže, který se snaží rychle prchnout ze sevření davu, uprostřed kterého je vidět oheň. Neostrý, jakoby třeštící obraz nabízí i absolutní vítěz soutěže. Britský fotograf Tim Hetherington vyfotografoval vojáka při vojenské operaci v Afghánistánu. Voják se zhrouceně opírá o provizorní bunkr, v ruce svírá helmu a druhou rukou se drží za hlavu.
Tradičním osvěžením vedle množství válečných fotografií, snímků hladomorem stižených zemí a jiných sociálních témat jsou "vedlejší" kategorie, umění či sport.
Putin bez pointy
Poněkud bez pointy zůstává vítězný snímek v kategorii portrét, na kterém je zcela bezvýrazný obličej bývalého ruského prezidenta Vladimira Putina. Autorem portrétu je britský fotograf podepisující se jako Platon.
Smutně krásný je soubor Poláka Rafala Milacha, který fotografoval bývalé artisty zaniklého, kdysi proslulého cirkusu. Smutný je i dokument Američanky Carolyn Drake, která získala za sérii snímků z upadajícího hornického města na Ukrajině cenu Prahy.
Pražská výstava World Press Photo nabízí tradiční ohlédnutí za minulým rokem. Desítky příběhů jsou originální výpovědí desítek novinářů. V porovnání s předchozími ročníky jsou stejné jen ty panely.
World Press Photo Praha 2008
