Seznam světového kulturního a přírodního dědictví se rozšířil o 27 památek. Rozhodl o tom výbor UNESCO v kanadském Québeku.
Na seznam UNESCO se nedostal český zástupce, soubor lázeňských staveb architekta Dušana Jurkoviče v Luhačovicích.
Výbor UNESCO rozhodl, že na seznam světového kulturního dědictví budou letos zapsány například dřevěné kostelíky ze 16. až 18. století, které stojí na východě Slovenska v oblasti Karpat. Patří k nim římskokatolické kostelíky v Hervartově a Tvrdošíně, evangelické v Kežmarku, Leštinách a Hronseku a řeckokatolické v Bodružale, Ladomírové a Ruské Bystré.
Na seznamu se nově ocitly také například historické centrum San Marina a Monte Titano, italská města Mantova a Sabbionetta či pláň kolem chorvatského města Stari Grad, tedy oblast, která se prakticky nezměnila od řecké kolonizace ve čtvrtém století.
Světovým kulturním dědictvím se stává také pohraniční opevnění ve Francii, která postavil vojenský architekt Ludvíka XIV. Sébastien Le Prestre de Vauban, dále chrám v Preah Vihear v Kambodži z první poloviny 11. století, soubor šesti modernistických domů v Berlíně či unikátní vysokohorská Rhétská železnice ve Švýcarsku.
Seznam přírodních památek obohatila letos i biosférická rezervace motýlů monarchů stěhovavých v Mexiku. Tito motýli používají unikátní navigační mechanismus, který jim pomáhá najít cestu při téměř 8000 kilometrů dlouhé cestě z Kanady do zimovišť v Mexiku. Přírodní památkou se stala i stepní a jezerní oblast v severním Kazachstánu nebo sopečný ostrov Surtsey nedaleko Islandu.
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO nyní zahrnuje 878 objektů ve 145 zemích.
Česká republika v něm má 12 památek, Slovensko nyní už šest. Z českých památek byla již v minulosti do seznamu světového dědictví UNESCO zařazena například historická jádra Telče, Českého Krumlova a Prahy nebo arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži.
Zařazením se památky dostávají pod ochranu této světové kulturní organizace.
