reinerova192.jpgNěmecký Spolkový sněm, jindy naplněný parlamentní vřavou, se dnes dopoledne ponořil do soustředěného ticha. Místo politických debat o návrzích zákonů naplnila prostor pod slavnou skleněnou kopulí slova české německojazyčné spisovatelky Lenky Reinerové, která dnes byla hlavním pozvaným hostem na slavnostním ceremoniálu u příležitosti Mezinárodního dne vzpomínky na oběti holocaustu.

Osobně se pietního zasedání dolní komory německého parlamentu nemohla zúčastnit ze zdravotních důvodů, ale její zamyšlení nad událostmi minulého století přednesla před poslanci a studenty z několika evropských zemí německá herečka Angela Winklerová.

Sdílet porozumění

Reinerová se v poselství vracela ke svým zkušenostem s lidskou netolerancí a holocaustem, jenž ji připravil o veškeré příbuzenstvo, a varovala před současnými hrozbami ohrožujícími lidstvo.

"Myslím si, že aby se něco podobného nemohlo nikdy opakovat, musíme sdílet a projevovat mnohem více porozumění pro jinakost obrovských mas obyvatelstva naší planety," naléhala spisovatelka. Podle Reinerové je pouze tímto porozuměním pro odlišnost možné potírat "takové neštěstí, jaké v poslední době představuje terorismus".

"Věřím, že hrůzy fašismu i nepředstavitelné masové vraždění, jakým byl holocaust, jsme z větší části překonali. Teď jde o to, bojovat s novou zhoubou, s terorismem," uvádí se v poselství spisovatelky. Winklerová při více než hodinovém ceremoniálu rovněž četla ukázky z tvorby Reinerové.

Spolkový sněm podobná zasedání pořádá od roku 1996. Reinerová je první Češkou, jejíž projev k památnému dni na půdě německého parlamentu zazněl, a to za přítomnosti německého prezidenta Horsta Köhlera a vlády v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou. V minulých letech se stejné pocty dostalo například španělskému spisovateli Jorgemu Semprúnovi či maďarskému laureátovi Nobelovy ceny za literaturu Imremu Kertészovi.

Pohnutý osud

Reinerová, která se narodila 17. května 1916 v Praze, ztratila v koncentračních táborech jedenáct příbuzných včetně matky, babičky a starší sestry. Sama unikla smrti díky tomu, že těsně před vpochodováním nacistů do Prahy odjela za přáteli do Rumunska. Po pobytech ve Francii, Maroku a Mexiku se v roce 1948 vrátila do Prahy.

V padesátých letech byla na patnáct měsíců z politických důvodů vězněna v Ruzyni. Po roce 1968 nesměla publikovat, díky němčině ale mohly její knihy vycházet právě v Německu. Reinerová je rovněž iniciátorkou projektu Pražského literárního domu, který se věnuje tradici německy píšících autorů, z nichž mnohé znala a přátelila se s nimi.