Starým i novodobým zvykům věnuje ČT nedělní večer
Tuzemský folklór bude hlavním tématem nedělního večera na programu ČT 2. Brněnské studio České televize připravilo tři dokumenty, které odvysílá po dvacáté hodině.
Pozoruhodný snímek z cyklu Evropské hudební kořeny nazvaný Fašanky, kterým Večer na téma... Folklór vyvrcholí, už Česká televize uvedla před třemi lety, dva další tituly však odvysílá v premiéře.
Půlhodinový dokument Okolo Strážnice vznikl u příležitosti letošního šedesátého ročníku proslulého mezinárodního folklórního festivalu v tomto moravském městě, kde také sídlí Národní ústav lidové kultury. Autoři využili archívní záznamy z dosavadních ročníků strážnického festivalu, které má Česká televize k dispozici, a doplnili je aktuálními rozhovory s lidmi vytvářejícími tvář festivalu.
Následující dokument večera nazvaný Zvyky nezvykle, pak vypovídá o novodobých tradicích, které zkoumali pracovníci brněnského Etnologického ústavu Akademie věd.
Mezi tyto novodobé folklórní zvyky už někteří etnologové řadí například poslední zvonění maturantů, majáles či tramping.
Naproti tomu mečový tanec Pod šable, který je součástí fašanků na moravsko-slovenském pomezí, patří k nejstarším dochovaným kulturním projevům zdejšího regionu. Pro režiséra Petra Hajna, který film Fašanky natáčel v obci Strání, se stal stěžejním motivem snímku.
Fašanková, tedy masopustní obchůzka se ve Strání v nezměněné podobě udržuje nejméně dvě století. První zpráva o mečovém tanci pochází z roku 1808 od jistého cestovatele, který však poprvé viděl tento tanec ještě o dvacet let dříve. Ve Strání se tanec provozuje vždy v úterý před Popeleční středou a dochoval se tu spolu s jinými obyčeji díky někdejší odlehlosti obce. Strání si proto oblíbil i skladatel Leoš Janáček a František Pospíšil tady v roce 1908 nahrál na voskové válečky fašankový zpěv.
Hajnův dokument dokládá, jak je hudba ve Strání dodnes pevně spojena s běžným životem v průběhu celého roku, tedy i mimo fašanky. Výmluvná je velmi naturální scéna zabijačky, při níž hrají hudci, zpívání žen při smažení koláčů, nebo místních sklářů či výpověď česáče švestek.
Jeden ze Stráňáků tuto zpěvnost na kameru vysvětluje neobvyklým přirovnáním: Když zpíváš, seš toho součástí. Je přece rozdílné, když hraješ hokej, nebo se na něj jen díváš. (iha)
